Každé město má svého génia loci. V Dudincích se léčivá síla přírodních pramenů spojuje s vílou Dudinkou, která je jejich patronkou. Dnes je víla zobrazena například na erbu města a tvoří i logo společnosti Kúpele Dudince, a.s.
Ve snaze zviditelnit malá městečka skrze zvučná jména, lidé často rádi připisovali oblasti návštěvy slavných osobností. O tom, zda tyto osobnosti opravdu dané místo navštívily, v některých případech neexistují přímé důkazy. I Dudince si takto “připsaly” návštěvu krále Matěje Korvína nebo císařovny Alžběty. A tak vznikly různé pověsti o lázních Dudince.
Pověst o víle Dudince
Pověst o Dudince se pojí s léčivými prameny. V době římských dobyvačných tažení ve 2. století n.l. v období tzv. Markomanských válek se za vlády císaře Marka Aurelia římské legie přeplavily přes Dunaj do země Kvádů. Na území dnešních Dudinců nechal rozložit tábor římský vojevůdce Aquillius, který zde kontroloval území. S vojevůdcem přišel i jeho malý syn Decimus.
Několik dní po postavení tábora se Římané dostali do potyčky s místními Germány, přičemž jich několik zajali. V ten večer svítil nad táborem obrovský měsíc v úplňku. V tu noc měl Aquillius zvláštní sen. Zdálo se mu o krásné neznámé dívce, která na hlavu malého Decima vylévá ze sklenice vodu, přičemž k němu promlouvala.
Ráno našel vojevůdce synův stan prázdný. Aquillius dal prohledat tábor, avšak marně. V táboře se syn nenašel. V tom si vzpomněl na velký měsíc, který nejspíš volal jeho syna pryč.
Když otec Decima hledal, přijel až na místa, kde ze země vyvěraly teplé prameny. Z teplých vod vycházel podivný zápach. Právě tam v mokřadech objevil tělo svého mrtvého syna. Nad ním se skláněla víla z jeho snu. Řekla otci o příchodu Decima do mokřadu a tom, že jeho syn stále žije. Vojevůdce zvedl bezvládné tělo do náruče a následoval vílu. Víla slíbila, že pomůže Decima oživit, ale jen pod jednou podmínkou. Žádala propuštění zajatců. Když Aquillius souhlasil a předal svůj meč víle jako důkaz, že slib splní, víla pokropila chlapce živou vodou a ten náhle procitl. Když se Aqullius vrátil do tábora, dal ihned propustit zajaté Germány.
Pověst o Císařské vodě
Další dudinská pověst zmiňuje kromě vzácné léčivé vody i další tekutý poklad okolí Dudinec, a to víno. Hrabě Oberndorf čekal velmi vzácnou návštěvu. Nebyl to nikdo jiný než Alžběta, známá jako císařovna Sisi. Místní lékárník dostal za úkol smíchat v ideálním poměru největší poklady Dudinec, a vytvořit tak jedinečný nápoj, který by vyhovoval vzácné návštěvě. Nápoj na její počest pojmenovali Dudinská císařská voda. Císařovna byla natolik okouzlena nápojem, že si ho ještě i po odjezdu z Dudinec nadále objednávala. Lékárník měl po úspěchu tohoto nápoje namíchat hraběti i další chutné nápoje, jenže se po něm slehla zem a spolu s ním zmizelo i tajemství císařské vody.
Dnes bohužel o tomto nápoji nemáme ověřené zdroje a nezachoval se ani recept.
Jestli byla slavná císařská voda pojmenována po císařovně Alžbětě, nevíme. S jistotou však můžeme tvrdit, že dudinská minerální voda byla v minulosti velmi oblíbená. Plnila se do lahví a vyvážela se i do zahraničí.